Tak dnes

Vím, možná je to divný ale rozhodla jsem se s tím už nerozčilovat, nebojovat proti tomu. Zkusím to přijmout. A zítra to udělám. Jak na to pomyslím mám začínají mně vlhnout kalhotky.

Už v pubertě, co si pamatuji, jakmile jsem zjistila, jak je nádherné se o něco třít, honit si ji a pak dojít k orgasmu, jsem to ráda dělala v kalhotkách. Nechala jsem si je pak na sobě a dělalo mně pořád dobře cítit, jak jsem mokrá a vlastně se i cítit. Taky jsem si jí ráda vyhonila a počurala jsem se u toho. Nějak to pořád nestačilo a trápilo mně, že u toho dělám nepořádek kolem sebe, teda spíš pod sebou. Nakonec jsem honila nejraději ve vaně, tam to šlo hned spláchnout. Ale pořád jsem hledala hranice.

Další objev byl při zjištění, jak mě udělá dobře, když nejdu na záchod naschvál a pak to držím co nejdýl. S myšlenkou, jak si ji při tom vyhoním až to pustím. A to překvapení, když jsem to přehnala a normálně se počurala do kalhot. Doma tedy, ale to ten stud se okamžitě převtělil v slast. Kalhoty byly mokrý a já se jen pozorovala v zrcadle na chodbě, pode mnou kaluž. Hned nato jsem se rozepla a honila kundu. Ani jsem nemusela nikam nic strkat, stačilo párkrát přejet po poštěváku a bylo to. Jenže mně to nestačilo, a tak jsem kalhoty nechala na sobě a chodila v nich dál, občas jsem se na sebe podívala do zrcadla a okamžitě mně to popadlo znova. Jen čurat už nešlo a jak tak tlačím, tak aspoň tu kapku, tak se napnu a najednou prdím do kalhot. Mám v tváři červeno, ale mezi nohama okamžitě mokro.

Tenkrát jsem to nechala být, ale šly roky a já pochopila, že to prostě mám jinak. Vystřídala jsem pár kluků, jo bylo to fajn, ale stejně jsem potřebovala si u toho aspoň cvrknout, vytlačit něco ze sebe. No některý to pochopil, některý toleroval a hygienici okamžitě odcházeli. Já se s rukama poznávala čím dál tím víc. Pochopila jsem, že úplně nejvíc mně rajcuje, když se připravuji počurat. Držet to, plánovat a představovat si, kde všude to udělám a jak si ji pak hned vyhoním. Časem jsem také zjistila, že trochu se namočit venku mezi lidmi je taky super odvaz. Někdy v sukni nenápadně zatlačím a hned je pode mnou loužička. Ne moc, nestojím o nějakou nevhodnou pozornost, je to určeno jen pro mě a potěšení z tajemství, které mám.

Můžete mně třeba někdy zahlédnout, když vystoupím z auta a než dojdu domů s malým flíčkem mokra mezi nohama. No, zezadu je to určitě pěkný flek, ale umně to zakrývám taškou, svetrem a tak….Jsem asi už mistr světa ve skrývání a kamufláži.

S věkem ale roste nejen zadek a břicho, ale taky se posouvá hranice co ještě zkusit. Doma, opět jsem zjistila, jak mi taky udělá dobře zadržet kadění. Prostě si počkat, nechat ten tlak v břichu přerůst v pocit, že už to neovládám. Pak sednout na záchod, nechat si roztáhnout zadek pořádným hovnem a u toho se honit. Trochu bolesti, někdy se spojí s orgasmem. Pak jsem zjistila jak mně to vlastně nesmrdí….no co je to moje a ze mě. Poprvé jsem si dala ruku pod sebe na záchodě pěkně jsem se do dlaně nasměrovala pořádný hovínko. Nadzvednu se a prohlížím si ho. Je vidět co všechno jsem včera splácala. Jenže taky mám okamžitě mravenčení v podbřišku a vlhko mezi pysky. Jen takhle z dívání a toho smradu, vůně? Koukám na něj a honím se. Bylo to hned. Jak skončím, tak ho hodím zpátky do záchodu a najednou zvonek. Vím, že má volat kamarádka, roky byla v Kanadě a konečně je zpátky. Ruku opláchnu pod vodou a jak spěchám, tak si prostě neutřu zadek, asi mám potřebu se na něco vymluvit. Natáhnu kalhotky na špinavý zadek a cítím, že tam něco zůstalo! Natáhnu za tím kalhoty a spěchám k telefonu. Nejdřív jen tak stojím, přece si do toho nesednu. Jenže ten pocit slasti sílí a já to udělám. Kuchyňská židle a pěkně si na ní sednu a hned se vrtím. Z telefonu slyším jen “Hele, tak já zavolám později, já mám pocit, že mně posloucháš, jen na půl ucha!“ Ani jsem neodporovala. Hned potom spěchám před zrcadlo a koukám, kalhoty nic, čistý, sundám je a na kalhotkách zezadu krásný hnědý flíček. Ježíš to je boží, začínám si tahat pysky a hladit dirku. Pak vše zarazím a natáhnu zpátky kalhoty. Co kdyby to ještě šlo, tlačím jak blázen a nic. Jdu do dřepu, jsem celá červená, jak se soustředím, ale jen se počurám a nakonec vyloudím aspoň dlouhý táhlý prd. Stačí to, jsem mezi nohama celá ulepená a orgasmus byl nádherný. To byly moje první špinavý kalhotky. Jak jsem pokračovala o tom možná jindy.

Teď jsem se ale rozhodla, že se pokadím venku. Konečně jsem nasbírala odvahu a zítra to udělám. Mám plán, teda aspoň trochu. Chodím pravidelně běhat a vím, že když je škaredě, tak nikoho pořádně nepotkám, možná jen ojediněle a o to právě jde. Nějak to schovám a zamaskuju co jsem právě provedla. Už teď jsem mokrá, jen na to pomyslím.

Zítra vyběhnu s plným břichem, za domem hned stezka do lesa a budu ho mít jen pro sebe. Těsný kamaše, sportovní kalhotky a nahoře tričko. Nevezmu si ani kapesníky. Někde ke konci, až se budu vracet si to všechno pustím do nich. Chci cítit jak se mně plný kalhotky, přetékají do kamaší a dělá se mně boule na zadku. Dojdu a budu od toho mít i piču, vím to, a na to se těším. Chtěla bych si do toho ještě sednout ať jsem celá od hovínek, ať celá smrdím. Jak já se těším. Pak si jí teprve budu honit, bude to hezky klouzat. Možná to i ochutnám, však co, jsem sama a je to jen moje věc….

Sobota ráno a vstávám. Brzo, už se nemůžu dočkat. Vyčurat jsem se šla, přece jdu běhat až odpoledne, ale hovínko stejně už chtělo vykouknout. Soustředila jsem se a pěkně ho zatlačila zpátky. I prdět už musím opatrně, přece si to nezkazím. Všechno se táhlo pomalu, ale pomalu nastal čas. Ještě napít ať je co čurat a chystám se. Venku je fakt hnusně, poprchává, fouká vítr, takže pro mě ideální. Při převlékání cítím, že jsem se včera nemyla a že se hovínko tlačilo už několikrát ven, strašně mně to vzrušuje. Jsem mokrá. Tak jdu na to!

Vybíhám z baráku, přede mnou les a mírný kopec. Na rozběh pořádná fuška. Nohy zabírají dobře a za chvíli se tělo přizpůsobuje zátěži. Pravidelně dýchám a začínám si to užívat. Okamžitě mně myšlenky směřují k mému zadku, břichu, píče. Trochu se musím soustředit, protože se mně chce. Ale pustím jen pár prdů. Je úžasný, že mně nikdo nevidí. Od deště vlhnu z vrchu a kalhotky mně vlhčí pinda. Osmý kilometr, mám na dnešek naplánovaných 10, už to bude. Nejdřív se pěkně při pomalým běhu počurám. Musím se soustředit, ale jde to. Teplá moč mně vytéká z dirky a zahřívá pičku. Jsem mokrá od deště, ale stejně je vidět jak stékají čůrky z rozkroku, skoro se dostavuje orgasmus, jen z té slasti. Zpomaluji a vychutnávám si teplo na nohách. Chytnu se aspoň za bradavky a zatáhnu.  ÚÚÚžasný, jsem poprvé a kolena se podlamují. Ustojím to a blížím se na mýtinu, tady se pokadím. Zpomaluji a soustředím se. Nejde to. Musím stát a okamžitě cítím jak se otvírá prdelka. Obří hovno se dere ven. Tlačí na kahotky a stáčí se pole stehen. Teď už to nejde zastavit, je to nekontrolovatelný průser. Cítím tu bouli na zadku a hnědá hmota se dere do kamaší. Jsou těsné, tak je to trochu boj. Už ho i cítím, voní mně a neskutečně vzrušuje. Teď už leze i ta měkká část a nepřestávám tlačit. Chci to mít všude. Tlačí se mně to mezi pysky na kundě, rukou si to tam zatlačím a začnu si jí přes látku honit. Přivírám oči, hovno pod látkou rozmazávám po celé pindě. Málo, chci to víc cítit. Popojdu na kraj a zadkem se opřu o strom, tlačím se něj, abych to co nejvíc rozmazala pod kamašemi. Jen těch pár kroků s tou náloží stačilo, že jsem se udělala. U toho si většinou i cvrknu a tak mám teď kolem pindy mazlavou měkkou hroudu. Ježíš to je nádhera. A nevyndám to, hezky si s tím dojdu domů.

Stojím rozkročená, udýchaná pod stromem, kamaše sotva drží nahoře jsou úplně plné. A najednou na louku přede mnou vybíhá……LENKA!!! Kamarádka z Kanady. Od doby, co se vrátila, tak jsme už několikrát zapařili a musím říct, že mně je s ní dobře. Nevidí mně a já raději ještě zalezu do lesa i s tím mým nákladem a začínám panikařit. Jenže Lenka zastaví, rozhlédne se a už sundavá legíny i s kalhotkami, okamžitě si dřepla. Teda měla to na krajíčku. Mám výborný výhled. Chčije obrovským proudem. Najednou prrrrd a začíná se jí i roztahovat zadní dírka. No to je nádhera. Já se blížím k dalšímu orgasmu, ani jsem netušila, jak to je nádherné někoho šmírovat. Špička hovínka jí pomalu vylézá z díry. Nejdřív úzké, ale pak se jí díra roztáhne a vyklouzne pořádný kus a za ním se tlačí už jen malé zbytky. Jenže ty jí nádherně umažou. Lenka se jen rozhlédne, šáhne si rukou dozadu a setře hnědou hmotu z prdelky. Máto na prstech a bez rozpaků si to strčí do pusy?! To snad….už zase honím, není možný abych narazila na někoho kdo to má jako já…a ještě k tomu kamarádka? Lenka si mezitím pečlivě olíže prsty a už je má v kundě. Klekne si a za chvíli má už ruku po zápěstí vevnitř. Hlavu zvrátí dozadu a jak klečí, tak si přisedne na to hovno a vykřikne. Já to nevydržím a mám to taky. Jenom ne potichu. Výkřik se nese mýtinou a samozřejmě, že se obrátí mým směrem. Oči se střetnou, nejdřív neskutečná hrůza, kdo tam je, pak poznání a stud a pak trochu pokrčení ramen…jako- no a co? Nevěřícně na to koukám a přemýšlím co teď. Veroniko jsi to ty ne? Pojď za mnou, všechno ti vysvětlím volá na mně. Jak se zvedne, tak přilepené hovno k zadku jí spadne, až když stojí a umaže jí legíny hezky zezadu. No, ona mně to vysvětlí, možná, ale co já? S celým tím nákladem vevnitř. Počkej Lenko, nechoď sem, koktám. Úplně špatně to pochopí, počkej, Veru, neblbni. Já…prostě taková jsem a proto jsem asi sama. Blíží se ke mně a panika narůstá exponenciálně s každým krokem. Chci couvnout, jenže není kam, za mnou je strom. Dojde ke mně. Voní hovnem, je to nádhera, že se mně zmocňuje vzrušení bez zábran. Chce říct Veroniko, ale vydá jen první slabiku, pak jí oči sklouznou k mým kamaším. Tys měla nehodu? Zmůžu se jen na vrcení hlavou. Je vidět, jak nasává nosem vzduch a je to jasný, vidím jí to na očích, pozná co se stalo. Vezme mně kolem ramen. Naschvál Veru? Dívám se do země a pořád nejsem schopná odpovědět. Takovou dobu se známe a nedokážeme si to říct? Další vrtění hlavou, prostě nemůžu mluvit, stydím se, červenám se, jsem neskutečně vzrušená a nejraději bych se chtěla podívat na její hnědý zadek. Dá mně ruku kolem ramen a druhou mně zvedne bradu. Neblbni, můžeme si to říct Ruka jí sjede z ramen a zamíří k mému zadku. Prsty nadzvedne gumu a pokračuje dál. Cítím jí, jak zajíždí do mých hoven! Ježíš, já se udělám snad jen z toho. Nabere toho plnou hrst a pomalu to vyndá. Dívej, dá mně to před oči, taková já jsem a pomalu si přičichne, pak vystrčí jazyk a dotkne se ho. Dá si ho ještě blíž k puse, otevře rty a pomalu si ho tlačí do pusy. Já se přiblížím z druhé strany a olizuji jí prsty i s mým hovínkem. Koukáme si zblízka do očí. Myslím, že se propojujeme nějak mimosmyslově. Obě žvýkáme a polkneme. Pořád prší, voda stéká po vlasech, koukáme se do očí a pomalu se usmíváme.

Prolomí mlčení jako první, nevím totiž jak dlouho tam stojíme, ani co pořádně co děláme, ale ruka plná hovínek je čistá, zato my máme kolem rtů hnědou linku. Pojď, jdeme k tobě, je to blíž.

Myslím, že začíná nová etapa života, tak nějak bez brzd…….